Někdo si vymýšlí novoroční předsevzetí ještě dříve, než vůbec koupí šampus. Jsou dokonce tací, kteří si je střádají po celý rok. Někteří spoléhají na to, že v opojení okolo půlnoci je prostě něco napadne a pokud to bude příliš otravný úkol, tak to stejně do rána zapomenou (na kocovinu je spolehnutí, že ano).
Komplimenty, nebo urážky? Občas je těžké to rozeznat
Nikdo se nenarodí s tím, že automaticky rozumí komplimentům nebo urážkám a dokáže bezpečně rozeznat jedny od druhých. Musíme se to teprve naučit v praxi. Mezi lidmi. Můj předbesední život mě dostatečně vycvičil ohledně ironie a sarkasmu, ale v oblasti komplimentů a urážek mě vzdělali teprve diváci na besedách.
Pokračovat ve čtení „Komplimenty, nebo urážky? Občas je těžké to rozeznat“
Rozhovor s Alenou Mornštajnovou
Rozhovor se spisovatelkou Alenou Mornštajnovou o jejích románech, tvorbě i o tom, jak snáší kritiku nebo jestli se považuje za feministku.
Co přát moderátorovi na konci roku
Prosinec přináší mezi lidi spoustu změn. Kromě jiného například obmění druhy rozloučení. Místo běžného na shledanou, pěkný den, mějte se krásně atp. vám diváci nebo zákazníci přejí spoustu dalších věcí. V případě moderátorů buďte opatrní a citliví ohledně toho, co jim budete přát.
Předvánoční besedy
Besedy v první půlce prosince mají zvláštní kouzlo. Ti, kteří četli nebo viděli Harryho Pottera, vědí, že pod slovem kouzlo se může skrývat i zaklínadlo nebo kletba. Předvánoční besedy se rozhodně v mnohém liší od besed v jiných částech roku.
Otázky v hlavní roli
Tvorba otázek je to, co mě na moderování besed baví nejvíce. Užívám si prvotní poznávání hosta na dálku, pronikání do tématu a hledání zajímavých úhlů pohledu – zajámavých pro mě a snad i pro diváky. Může se tím pádem stát, že vrchol své práce zažívám ještě před samotnou besedou. Kolegy introverty to jistě nepřekvapí.
slovník #2 Dehostovat:
když knihkupec nebo kdokoliv okolo besed řekne „Už to dehostuj“, nejde o výzvu k napadení nebo znemožnění hosta, ale k rozloučení s ním. Dehostování tedy znamená zbavit prostor hostů.
Výběr týdne #1
♠ Rozmohl se nám tady takový nešvar… Kolikrát za besedu se dá říct jeden výraz, než ztratí význam a diváci ho přestanou vnímat? Tento týden se obětí tohoto nešvaru stalo slovo dehonestace. Když ho slyšíte podesáté během půl hodiny, tak místo zájmu nebo soucitu bohužel dostanete chuť hosta dehonestovat.
♠ V rámci diskuse s diváky vznikl termín falešná homosexualita, ale k tomu, co to vlastně má být, jsme se už nedostali. Možná příště.
♠ Murphyho zákon z besed: je-li na závěr besedy zařazen raut nebo ochutnávka, počet diváků se rázem rozroste o náhodné kolemjdoucí nebo pár členů vyššího managementu knihkupectví, které obyčejný smrtelník běžně nezahlédne. Vše se obejde bez trapasu, dokud se onen náhodný kolemjdoucí (s plnýma rukama i pusou) nezeptá hlavního hosta uplynulé besedy, který raut zaplatit: „A vy jste?“
Vzory, idoly a opičení
V rámci tématu 5 věcí, které moderátor nerad slyší už jsme narazili na zavrženíhodný akt vychvalování jiného moderátora před stávajícím moderátorem. Je přitom úplně jedno, jestli jde o profesionála každým coulem, nebo naprosto nemožného diletanta, který by se měl omluvit všem kolegům za to, že dělá ostudu jejich profesi. Nicméně se to stává, takže v rámci jednoho předbesedního povídání padlo: