Předsevzetí na rok 2020

Někdo si vymýšlí novoroční předsevzetí ještě dříve, než vůbec koupí šampus. Jsou dokonce tací, kteří si je střádají po celý rok. Někteří spoléhají na to, že v opojení okolo půlnoci je prostě něco napadne a pokud to bude příliš otravný úkol, tak to stejně do rána zapomenou (na kocovinu je spolehnutí, že ano).

Já celý rok přemýšlela nad tím, jestli vůbec jsem ten typ, co si dává předsevzetí. V listopadu (= po založení blogu) jsem se rozhodla, že ten typ rozhodně jsem, a to jednoduše proto, že se o tom dá napsat článek. Takže z úvah nakonec vzešla tato pětice předsevzetí pro rok 2020:

Lepší time management

Být na volné noze má mnoho výhod, ovšem aby to celé člověk na té jedné noze ustál, musí mít zmáknuté hospodaření s časem.

Jsem ten typ člověka, co se nikdy nenudí. Takže i když na mě někdy narazíte, jak sedím u stolku, srkám z šálku cappuccino, které jsem dopila už před půl hodinou, a hledím kamsi daleko za obzor, nejde o odpočinek, ale o vrcholnou aktivitu. V každé chvíli mě napadají desítky věcí, které bych mohla udělat, zjistit, vytvořit, poznat, naučit se nebo prožít. Přičtěte k tomu neschopnost soustředit se delší dobu na jedinou věc/činnost a máte noční můru každého time manažera. Toto předsevzetí se týká především přípravy na besedy.

Více trpělivosti

Druhé předsevzetí nás přesouvá do té části práce moderátora, které bývá pro introverta nejnáročnější: setkání s lidmi. Diváci, hosté, zaměstnanci knihkupectví nebo náhodní návštěvníci, které beseda absolutně nezajímá a chtějí jen najít vytoužený titul. Ve styku s lidmi je pro mě klíčovou kartou právě trpělivost.

Ať už jde o nějakou zapeklitou situaci, nedorozumění nebo požadavky z různých stran, moderátor je zpravidla ten, je komu jsou všechny tyto kanály směřovány. Všeobecná spokojenost (pokud připustíme existenci něčeho podobného) je bez trpělivosti jen těžko dosažitelná. Když totiž vydržíte být milí a chápaví dost dlouho, zlomíte i nejzarytějšího drzouna, kverulanta, hejtra nebo vychytrálka.

Růst lépe

Představte si, že jste člověk, který zhruba třikrát do týdne proniká do různorodých témat a má je přiblížit divákům skrze otázky pro odborníka. Zároveň jste ten typ, pro něhož je sebevzdělávání zábava, nejen nutnost. Třetí předsevzetí je tedy z těch, které si lidé dávají rádi, protože tuší, že je plnění bude bavit. Růst dál a růst lépe v mnoha ohledech: jako moderátor, čtenář, dospělý homo sapiens sapiens, kamarádka/přítelkyně, dcera, vnučka, kolegyně… prostě jako člověk.

Telefonování

Krajní introverti to asi znají. Obyčejné zazvonění telefonu je infarktovou situací podobně jako zvonek u dveří. Kdyby se člověk dokázal teleportovat, v těchto situacích bych této možnosti ve vteřině využila. Už dlouho přemýšlím o tom, že si na dveře pověsím ceduli s nápisem: „Zvoňte jen pokud jde o život. PS: neplatí pro nabídky životního pojištění„. Zvonění tedy mívám vypnuté. Ovšem když se na displeji vibrujícího telefonu objeví neznámé číslo, je ochota překonat paniku násobně menší. V příštím roce bych chtěla procento zvednutých hovorů od neznámých čísel zvýšit. Třeba to bude nějaká zajímavá pracovní nabídka. Jaká je šance, že má Zdeněk Svěrák moje číslo?

Stížnosti

Poslední předsevzetí je vlastně dárek pro všechny v mém bezprostředním okolí: méně si stěžovat. Pro zaměstnance v oblasti služeb jsou stížnosti něčím trochu jiným než pro zbytek smrtelníků. Mnohem více si všímají, kvůli jakým věcem lidé vypouštějí z pusy stížnosti a měli by tedy být schopni lépe ovládat nutkání stěžovat si. Zatím mi to moc nejde, takže v příštím roce bych si chtěla méně stěžovat. Většina stížností se dá snadno přetavit v přání, což už je pro okolí (i pro jedince samotného) méně otravné. Minimálně to stojí za pokus.

Napadá vás nějaké úžasné předsevzetí? Šup s ním do komentářů. Všem vám přeji, abyste nový rok započali se vší parádou a aby vám přinesl spoustu smíchu a zajímavých podnětů k prozkoumání.