Tvorba otázek je to, co mě na moderování besed baví nejvíce. Užívám si prvotní poznávání hosta na dálku, pronikání do tématu a hledání zajímavých úhlů pohledu – zajámavých pro mě a snad i pro diváky. Může se tím pádem stát, že vrchol své práce zažívám ještě před samotnou besedou. Kolegy introverty to jistě nepřekvapí.
slovník #2 Dehostovat:
když knihkupec nebo kdokoliv okolo besed řekne „Už to dehostuj“, nejde o výzvu k napadení nebo znemožnění hosta, ale k rozloučení s ním. Dehostování tedy znamená zbavit prostor hostů.
Výběr týdne #1
♠ Rozmohl se nám tady takový nešvar… Kolikrát za besedu se dá říct jeden výraz, než ztratí význam a diváci ho přestanou vnímat? Tento týden se obětí tohoto nešvaru stalo slovo dehonestace. Když ho slyšíte podesáté během půl hodiny, tak místo zájmu nebo soucitu bohužel dostanete chuť hosta dehonestovat.
♠ V rámci diskuse s diváky vznikl termín falešná homosexualita, ale k tomu, co to vlastně má být, jsme se už nedostali. Možná příště.
♠ Murphyho zákon z besed: je-li na závěr besedy zařazen raut nebo ochutnávka, počet diváků se rázem rozroste o náhodné kolemjdoucí nebo pár členů vyššího managementu knihkupectví, které obyčejný smrtelník běžně nezahlédne. Vše se obejde bez trapasu, dokud se onen náhodný kolemjdoucí (s plnýma rukama i pusou) nezeptá hlavního hosta uplynulé besedy, který raut zaplatit: „A vy jste?“
Vzory, idoly a opičení
V rámci tématu 5 věcí, které moderátor nerad slyší už jsme narazili na zavrženíhodný akt vychvalování jiného moderátora před stávajícím moderátorem. Je přitom úplně jedno, jestli jde o profesionála každým coulem, nebo naprosto nemožného diletanta, který by se měl omluvit všem kolegům za to, že dělá ostudu jejich profesi. Nicméně se to stává, takže v rámci jednoho předbesedního povídání padlo:
slovník #1 Dokumentární styl v beletrii:
beletrie psaná „dokumentárním stylem“ = autor neumí psát, tak splácal dohromady, co ho napadlo a nakladatel to opatřil reklamní nálepkou
Co se můžeme naučit od diváků literárních besed
Určitě jste se už setkali s odvětvím motivační literatury nauč se žít jako… nebo co se můžeš naučit od… Mohou to být Japonky, Pařížanky, starověcí Číňané, jogíni, slavní byznysmeni, zvířata nebo tvorové z říše pohádek. Autoři těchto knih se snaží čtenáře přesvědčit o tom, že jejich život bude lepší, když ho začnou žít jako členové jiných národů, jednorožci nebo mořské víly.
Pokračovat ve čtení „Co se můžeme naučit od diváků literárních besed“
Žádný člověk není ostrov, ani moderátor
Moderátoři vypadají jako sólisté, ale bez podpůrného týmu by toho moc nezmohli. Pro některé to je rešeršní oddělení, pro mě parta knihkupců a baristek. Někdy působí jako Sebevražedný oddíl, ale většinou jsou spíše Ligou výjimečných.
Pokračovat ve čtení „Žádný člověk není ostrov, ani moderátor“
5 věcí, které moderátor nerad slyší
Jsou věci, které se prostě neříkají. Prohodit před modelkou, že jí těch pár kilo navíc prospělo. Zeptat se vegana, jak to má s Mléčnou dráhou nebo pochválit ženě účes slovy „doteď jsem si nevšiml, jak velkou máš hlavu“. I moderátoři mají pár věcí, na které jsou choulostiví.
Typologie hostů
Hosté literárních besed jsou taky jenom lidé, byť je někdy těžké tomu uvěřit. Spisovatelé, historici, popularizátoři, vědci, lékaři, dokonce i celebrity, k nimž je těžké přiřadit nějakou reálnou profesi. Zkušenost postupně dala vzniknout několika kategoriím, které sdružují hosty určitého typu.
mikrofóry 