První beseda aneb na počátku nebylo slovo, ale psychopati

První den v nové práci je pro každého příčetného člověka pořádná zátěž. Když ale máte poprvé předstoupit před skupinu lidí a smysluplně mluvit, zdá se to ještě mnohem těžší než třeba mýt nádobí nebo čistit klece papouškům.

První beseda je křest ohněm, velký milník, který určí budoucí vývoj. Může se stát, že víc pokusů nedostanete. Když jsem na tuto práci neprozřetelně kývla, představovala jsem si, že mým prvním hostem bude třeba Zdeněk Svěrák nebo Radka Denemarková. Rozebereme psaní, inspiraci a podmínky pro současné romanopisce…
Ve skutečnosti se mým prvním hostem stal psychopatolog, který se zaměřuje na ty nejhorší deformace lidské osobnosti. Sérioví vrazi, masoví zabijáci, šílení střelci…
Nevadí. Aspoň přijde dost diváků. Psychopati totiž přitahují. Na besedu o podobách současného psychologického románu by jich nejspíš přišla s bídou desetina.

Na místě jste hodinu před začátkem. Součástí knihkupectví je i kavárna, což se ukáže jako klíčová výhoda. Poprosíte kolegyně za barem, aby na besední stůl nachystaly sklenice s vodou. Udělali byste to sami, ale ruce se vám začaly příšerně třást, takže je radši zastrčíte do kapes půjčeného saka. Takže teď nejen že nepomáháte, ale ještě vypadáte jako namyšlený pitomec, který s rukama v kapsách sleduje ostatní, jak pracují. O vodu je postaráno, takže obrátíte pozornost k příjezdu hosta = modlíte se, aby nepřijel a vy jste mohli strávit zbytek dne ve tmě a tichu. Se sklenicí plnou ginu s tonikem.

Host ale dorazí na čas. Usadíte ho v kavárně a měli byste mu dělat společnost, než začne beseda. Problém je, že nejste schopni konverzovat. Zmíníte dvě největší klišé: počasí a jaká byla cesta? Po třech minutách autorova uvolněného monologu se radši omluvíte, že jdete ještě zkontrolovat mikrofony a techniku. Půjčené sako škrtí (v lednu koneckonců nikdo nemá kondici do plavek) a je v něm příšerné horko. Radši byste měli velké koláče sledovanosti, a ne propocené mapy v podpaží.

Z kavárny do patra, kde se konají větší besedy, radši vyjedete výtahem, protože třes se rozšířil z rukou do celého těla. Všichni se na vás dívají. Sotva si dáte mikrofon k ústům a vyhrknete do něj první hlásku, zazní potlesk, který není váš. Host za něj děkuje a vy paralyzovaně civíte na stohlavý dav, který jste měli už dávno přivítat. Radši místo toho představíte hosta a vypálíte první otázku s nadějí, že se to nějak samovolně rozjede. A naneštěstí přesně to se stane. Když totiž autor před besedou nadhodil, že je příšerně ukecaný, tak nevtipkoval. Alespoň jste si odpověděli na jednu ze začátečnických otázek: kolik dotazů je akorát na jednu besedu? V tomto případě by odpověď zněla pět. Ačkoliv vlastně tři by bylo přesnější, protože s pěti jste přetáhli zavírací dobu.

Těžko popsat pocity ve chvíli, kdy ukončíte svou první besedu. Stojíte v pozadí, vypnete mikrofon a sledujete průběh autogramiády. Dýcháte. Při samotném moderování jste byli podivně bez dechu a teď lokáte suchý, vydýchaný vzduch jako nejsladší nektar. Sice si zpětně uvědomíte, že jste zapomněli divákům říct, aby chodili jen z levé strany, ale nedokážete se přimět znovu zapnout mikrofon. Pro dnešek ho máte tak akorát. Hodiny na stěně odtikávají vaše selhání. Za minutu má knihkupectví zavírat, ale zhruba padesát lidí ještě čeká na podpis knihy. Kolegové knihkupci házejí zamračené pohledy vaším směrem. Navíc začne u stolu, kde se podepisuje, vznikat tlačenice. Knihy i lokty lítají vzduchem. Vy dýcháte a usmíváte se. Na úsměv jste během besedy zapomněli, příště (pokud nějaké bude) to musíte napravit. V duchu si tedy připisujete na seznam pokynů „nacvičit civilní, příjemný úsměv„.

Když se tlačenice mezi diváky začne vyostřovat, mimoděk vás napadne, že jeden šílený střelec by se právě docela hodil a začnete si broukat Folsom Prison Blues od Johnnyho Cashe.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

Blog na WordPress.com.

Nahoru ↑

Vytvořte web zdarma s WordPress.com
Začít
%d blogerům se to líbí: